neurotransmiter

Co je neurotransmiter     

• (biochemie) chemická látka uvolňovaná z nervového zakončení na synapsi. Slouží k přenosu impulsu přes synaptickou štěrbinu a umožňuje tak další šíření podráždění (v nervovém systému) nebo vyvolání určité reakce (stah svalu, vyprázdnění žlázy). N. se dělí na excitační (s budivým účinkem) a inhibiční (s tlumivým účinkem). K nejznámějším n. patří noradrenalin (sympatický nervový systém), acetylcholin (např. parasympatický nervový systém), dopamin, serotonin, GABA, glutamát, glycin, neuropeptidy aj. Některé n. mají současně charakter hormonů, vyskytují se i mimo nervový systém (cholecystokinin v trávicím ústrojí) a mohou mít i vztahy k jiným systémům, např. imunitnímu. Poruchy n. způsobují některé neurologické a psychiatrické choroby (např. nedostatek dopaminu u Parkinsonovy nemoci
• nedostatek noradrenalinu a serotoninu u deprese
• dopaminová a serotoninová teorie vzniku schizofrenie). Též (neuro) mediátor

Slovní druh

Související výrazy